Thursday, December 10, 2015

Medicína, ano nebo ne?


Vážně je to tak hrozný, jak se říká? Opravdu se pořád učíš? Otázky, se kterými se setká každý medik alespoň jednou za týden. Já za své krátké a zatím klidné 2 měsíce (a kousek) už jsem podobných dotazů a vyjádření soucitu slyšla tolik, že ze sebe asi brzy začnu toho chudáka skutečně dělat.
Každý, kdo o medicíně nějak uvažuje, asi doufá, že odpoveď bude "ne, není toho tolik". No tak tady vás asi trochu zklamu. Ano, hodně toho opravdu je a už teď můžu říct, že se učím víc než za celý gympl dohromady a to s vědomím, že bude hůř. Mnohem mnohem hůř. Ale že by to bylo hrozný? To za sebe říct nemůžu, protože konečně studuji něco, co jsem si vybrala a co mě baví (zatím)
Nebudu se tolik zabývat tím, jak se na medicínu dostat, už jen proto, že já se celou dobu připravovala na úplně jinou fakultu, na zuby (1LF) a že bych vlastně radši na všeobecné lékařství mi došlo až zhruba týden před přijímačkama. No nakonec jsem skončila na 2. lékařské fakultě UK v Praze v Motole a stále to považuji za nejlepší volbu, co se lékařských fakult v Praze týče (můj subjektivní názor, každý to může mít jinak) Jednak je velká šance na dokončení studia a také na utrpění nejmenší možné psychické újmy, co se studia týče. A navíc to mám 10minut od baráku. Ha. Jedinou radu, co vám můžu dát, je pořidte si modelovky a projíždějte je pořád dokola. Čím dřív začnete, tím větší šance máte.

Často se dočtete, že medicínu dostuduje jen ten, kdo opravdu chce. No upřímně, tohle mě stresovalo celé léto a vlastně i teď si nejsem na 100% jistá, že být doktorkou je přesně to, co chci v životě dělat. Na druhou stranu mě až samotnou překvapilo, jak moc mě to zatím baví. Na některých mých spolužácích je opravdu vidět, jak už od děství sní o tom, být doktoři a nutí mě to přemýšlet o tom, jestli to opravdu vydržím celých 6 let. Uvidíme jak to dopadne, ale chtěla jsem tím říct, že ne každý, kdo jde na medicínu si je 100% jist.
The art of giving ourselves credit for the smallest victories. | 24 Comics That Capture The Frustration Of Anxiety Disorders:
Co se volného času týče, tak to asi bude hodně záležet i na fakultě. U nás je tenhle semestr až nebezpečně klidný. Určitě se u nás i teď najdou ti, kteří se učí celý den, ale určitě to není třeba a času má člověk tolik, kolik si ho dokáže vyrobit a jak se dokáže efektivně učit. Já jsem například zatím skoro žádné změny nepocítila (ale vím, že to časem pravděpodobně přijde) navíc se člověk naučí efektivně učit a netrávit čas blbostma. Alespoň u mě to tak je. Věc, co bych se na střední musela učti týden dopředu mám pocit, že bych teď zvládla za 2 hodiny. Krize člověka naučí. Žádné kamarády jsem ze života nevyškrtla, sportuju pořád stejně a na brigádu o víkendech taky pořád chodím. A jde to. Stačí se pokaždé doma donutit učit hned a nestrávit 2 hodiny tím, že brouzdám internetem a připravuji si perfektní studijní zázemí.

Stres. To je něco, s čím jsem v minulosti problémy neměla ve spojení se školou nikdy a teprve a s medicínou ho začínám pociťovat. Neustálý pocit úzkosti, nekončící hromada věcí, co se člověk musí naučit a vidina toho, že takhle to bude ještě dalších 6 let. No opět je to hodně subjektivní téma a najdou se lidí, co vypadají, že se každou chvíli psychicky zhroutí, ale taky ti, kteří působí dojmem, že jsou na dovolené a mají všechno na háku. No každý to snáší jinak a také záleží, jak si všechno bere. Kupříkladu po prvním měsíci na medicíně už se mi o všem začalo i zdát, všechno se točilo kolem školy a já byla podrážděná a měla chuť naskočit na první letadlo a odletět někam daleko. V tu chvli jsem si řekla, že takhle teda ne, začala jsem konečně zase číst něco jiného než anatomii, stáhla si novou řadu seriálu a začla zase chodit na brigádu. A pomohlo to. Učím se mín, ale přijde mi, že to k něčemu je a konečně žiju i jinak než školou.

college... although I haven't skipped class. I have studied for a class during that class:

Jak moc se tedy učím já? Zase: subjektivní, každý to má jinak. Mně třeba vyhovuje učit se po menších kouscích hodně dopředu. Někdo se radši učí na poslední chvíli několik dní téměř nonstop. Já jsem zvolila metodu, každý den alespoň něco. Samozřejmě někdy je toho víc a učím se třeba i celý den, někdy zase vůbec, ale zatím to ještě nedošlo do fáze, kdyby to mělo omezit moje koníčky nebo nedejbože spánek! A protože jsem tu zatím jenom chvíli, tak se na tuhle otázku radši ptejte starších zkušenějších, protože mě zatím moje první zkouškové teprve čeká a pravděpodobně pak budu mluvit zase trochu jinak :D
When your living space becomes unlivable:
Kdybych ale měla shrnout, pro koho teda medicína je a pro koho ne, tak na prvním místě by určitě figurovalo to, jestli vás to vůbec zajímá. Jestli vás do toho tlačí rodiče nebo prostě jen něco chcete studovat, tak to bude utrpení. Pokud vás to baví a chcete se tím zabývat i v budoucnu tak to bude taky utrpení, ale bude to stát za to. Můžete to srovnat třeba s maratonem (trochu delším a zdlouhavějším). Bude to bolet, budete trpět, ale výsledek stojí za to.

Protože medicína teď vážně začala být velká část mého života, tak to učitě nebude poslední článek na toto téma, ale jelikož se ukázalo, že opravdu hodně z vás to zajímá a na medicínu se chystá, tak vám chci ještě doporučit blogy mediků a mediček, které můžete mimo jiné sledovat i na FB zde (a snad se nebudou zlobit, že jsem si vypůjčila jejich seznam)

Všeo
http://medickavbrne.pise.cz/ 5. ročník LF MU
http://lfvhradci.blogspot.cz 5. ročník LFHK UK
http://denicek-jednemedicky.blogspot.cz/ 5. ročník LFHK UK
http://jenommedik.blog.cz 5. ročník LF UP
http://www.jiri-lapka.com 5. ročník LF UP
http://lfp.pise.cz 5. ročník LFP UK
http://zabavnestudiummediciny.blogspot.cz 5. ročník LF MU
http://medi-novicka.blogspot.cz 4. ročník 2.LF UK
http://medstudentlf.blogspot.cz 2. ročník 1.LF UK
http://medicalstudent.blog.cz 2. ročník 1.LF UK
http://www.medicka-lfhk.blogspot.cz 2. ročník LFHK UK
http://bezkofeinu.blogspot.cz 2. ročník LFP UK
http://medicuscocoes.blogspot.cz 1. ročník 1. LF UK
http://studentmediciny.sk 1. ročník 1. LF UK
http://felcarzjednicky.blogspot.cz 1 ročník 1. LF UK
http://lf1life.blogspot.cz 1. ročník 1. LF UK
http://lienka-medicka.blogspot.cz 1. ročník 2.LF UK
http://medicka2lf.blogspot.cz 1. ročník 2. LF UK
http://medstudentbrain.blogspot.cz 1. ročník 2.LF UK
http://denikmedickylf3.blogspot.cz 1. ročník 3. LF UK
http://jejuna-medikem.blog.cz 1. ročník LFHK UK
http://zhrzenymedik.blogspot.cz/ 1. ročník LF UP
http://zezivotamedicky.blogspot.cz/ 1. ročník LF MU
http://omylemmedikem.blogspot.cz/ 1. ročník LFP UK
http://www.medikvostrave.blogspot.cz 1. ročník LF OSU

Zubní
http://dentistacz.blogspot.cz 2. ročník LF UP
http://zblondynyzubarkou.blogspot.cz 2. ročník 1.LF UK
http://www.ladygingiva.blogspot.cz 1. ročník LFP UK
http://zubarupol.blogspot.cz 1. ročník LF UP

10 comments:

  1. Taky jsem teď na medicíně... konkrétně LF MU, takže Brno. A souhlasím - je to těžké, je toho hodně, ale čekala jsem to mnohem horší (samozřejmě, zkouškové bude trochu něco jiného, ale jde o ten průběh)... Přeji dále hodně štěstí! :)

    ReplyDelete
  2. Přeju ti hodně štěstí ,za tohle tě vážně obdivuju,pro mě je už teď teď v tercii bilogie,chemie a všechno okolo teror :D ! Závidím mému bráchovi ,že má na tyhle předměty logický myšlení :D !

    ReplyDelete
  3. strašně krásně a motivačně napsaný :) Ať se ti ve studiu i dále daří :)

    ReplyDelete
  4. Drzim palce, a mas pravdu, na medinu se "hodi" ten, kdo koho to opravdu zajima,kdo se tim chce zabyvat a venovat tomu svuj cas :-)
    Good luck!

    ReplyDelete
  5. Povedený článek. Ať se ti daří. ;)

    ReplyDelete
  6. O medicíně jsem taky přemýšlela, ale po tom, co jsem ze zdravotních důvodů musela přejít ze sš chemické na obchodku je mi jasné, že to nevyjde. Navíc bych asi nevydržela šest let. To je na mě moc dlouhý, asi budu ráda, když si jednou udělám bakaláře.

    ReplyDelete
  7. gratuluji ke studiu na 2. LF :-) jak dlouho jsi se věnovala přípravě? kdy jsi začala dělat modelovky? a jaký byl ústní pohovor? fandím ti!

    ReplyDelete