Friday, February 6, 2015

Usínání na vavřínech aneb ztráta motivace


Myslím, že každý z nás už to jednou zažil. Pro něco jsme se nadchli, ale do cíle jsme to nedotáhli. Ať už to bylo jedno z novoročních předsevzetí, třeba začít cvičit nebo přestat prokrastinovat, jednou přišla ta chvíle, kdy se v hlavě začaly honit myšlenky, zda to má vůbec cenu. Někdo zatnul zuby a vydržel, někdo ne a někdo se naopak právě nachází v bodě, kdy neví co dál. Co pomůže? Jedině najít ten správný vnitřní důvod - motivaci.


Změním svůj životní styl
Aneb předsevzetí každého druhého člověka na téhle planetě. Statistiky říkají, že vydrží jen ubohých 12% těchto zprvu odhodlaných lidí. No ještě aby ne, změnit všechny svoje návyky většinou za jeden den, trápit zhýčkané tělo něčím, na co není ani trochu zvyklé a tiše trpět, to k ničemu jinému nevede. Nebylo vám přece líp, když jste mohli jen tak přijít domu, dát si koblihu a nohy nahoru? To jste totiž nezažili ten pocit, když přijdete ze cvičení (které nebylo utrpením, ale naopak hezky strávenou chvílí) plní endorfinů, energie a s pocitem, že jste udělali něco pro své zdraví. Je mi jasné, že tak 75% lidí cvičí proto, aby měli postavu jak z časopisu, ale pokud se do toho každý den musí nutit, tak to asi nebude správná cesta. Pokud vás totiž to, co děláte baví, máte napůl vyhráno.
*Kašlete na všechny prapodivné "zaručené" diety, jezte to co vám chutná, jen si například upravte váš oblíbený recept a místo jogobelly si do bílého jogurtu nakrájejte čerstvou jahodu.
*Vyberte si cvičení, které vás baví. Nemusíte jít s fitness davem a budovat každý den svoje zanedbávané svalíky. Jestli vás baví jezdit na kole, jezděte. Radši hrajete basketbal? Podívejte se, jestli nemáte v okolí nějaký tým. A pokud nesnášíte běhání, tak neběhejte jenom proto, že je to "zaručená metoda k hubnutí".

Více se učit, méně prokrastinovat
Tady to bude asi složitější, protože jestli jste žáci školou povinní, určitě narazíte na něco co vás ukrutně nebaví, ale stejně se to učit musíte (němčina, dějepis.. přišla vaše chvíle). Je sice pravda, že s přibývajícím věkem a zaměřením se na věci, co mě zajímají vím, že mi (snad) k něčemu v životě budou, je to ve škole snazší udržet pozornost a odpoledne se donutit něco dělat, ale občas prostě přijde chvíle, kdy se mi nic nechce a nejradši bych se vdala za bohatého arabského šejka a měla nadosmrti pokoj.
Ale jak se říká, bez práce nejsou koláče.
Pokud chci mít alespoň malou šanci, stát se zubařkou, zadarmo to nebude.
A atdy potom už orpavdu často nezbývá nic jiného než zatnou zuby. Co mi ale pomáhá je občasné vypnutí od všech starostí. Bez (skoro)každodenního cvičení by mi mozek už vůbec nefungoval a vždycky raději strávím hodinu koukáním na dobrý film než zíráním do zdi a prokrastinací. Zkrátka tyhle pauzy (s velkým kusem čokolády) jsou jendou za čas potřeba. Jestli toho máte momentálně hodně, zkuste si udělat alespon jendo volné odpoledne a jdete se projít, zaběhat si a nebo si něco dobrého upečte. Uvidíte, že pak to hlavy poleze mnohem lépe

Trávit čas užitečně
Musím říct, že s organizací svého času jsem vždycky měla největší problém. Do letošního roku to ale žádné následky nemělo, protože co si budeme povídat, moc povinností nebylo a času habaděj na všechno. Tenhle rok to přišlo a najednou se těch 24 hodin zdá jako strašně málo. Kdy to ke konci roku začalo být kritické, vytáhla jsem před sebe diář a začala plánovat více než jen týden dopředu. Naplánovala jsem si většinou povinností, abych nemusela všechno dohánět na poslední chvíli a od té doby se mi spí mnohem líp. Ne vždy sice vše vyjde podle plánu, ale pořád mám alespoň nějaký ten přehled o tom, kolik času mi na vše ještě zbývá.


Obzvlášť tenhle rok přichází spousta chvílí, kdy mám chut se na všechno vysrat . Navíc když je to rok, kdy v podstatě rozhoduju o svém budoucím životě.
Nejistoty, beznaděje, deprese a chutě utéct.
Zní to jak ze špatného románu.
No co jsem ale článkem chtěla říci není to, že život je jedno velké utrpení plné dělání věcí, co nás nebaví. Naopak! YOLO zní jako strašné klišé, ale je to tak. Pokud chcete něco dokázat, máte k tomu jen jeden pokus, jeden život, ale nestojí to za to, aby ste celý život trpěli depresemi a stresem.

Ps: ano uvedumuju si, ze clanek postrada nejakou strukturu a myslenku, ale muj mozek uz se tesi na vikend :D omlouvam se 

14 comments:

  1. Moc hezký článek, já jsem teď konečně dokončila zkouškové prvního semestru a jen v podstatě jen díky běhání a pečení jsme nezešílela (dobře i moji blízcí tomu pomohli, ale hlavně ten pohyb) Těším se na další článek :)
    Dobroty do A

    ReplyDelete
  2. Hezky řečeno:)
    taky mám teď období, kdy budu muset zatnout zuby - udělat státnice, napsat bakalářku a dostat se na další školu, a tak si to přeci nebudu znepříjemňovat ještě něčím dalším, co bych dělala nerada, jako třeba plavání, které nesnáším, i když je to "nejlepší pohyb", ale spotuju tak, jak mě to těší a "naplňuje" a neřeším, jestli je to na hubnutí/tvarování/nabírání svalů.

    ReplyDelete
  3. Krásně napsané, držím palce Martinko <3

    ReplyDelete
  4. Úplně přesně! :) Času je s blížícím se jarem méně a méně (bakalářka, státnice, přijímačky) a opravdu začínám pociťovat, že 24 hodin je ukrutně málo! Proto za nejdůležitější opravdu považuji si čas reálně rozvrhnout a vše naplánovat, aby měl člověk alespoň přehled, jak moc stíhá (a nebo ne) :-D

    ReplyDelete
  5. Krásně napsané :)) málem jsem se zcvokla z prvního zkouškovýho :D

    ReplyDelete
  6. Som na tom rovnako ako ty, aj ja tento rok maturujem. Neviem čo mám začať skôr- v marci mám písomné zo SJ, AJ a M (dva dni predtým idem ešte na SCIO z troch predmetov), v apríli ma čaká praktická maturita, ďalší týždeň prvé prijímačky na VŠ, v máji je to ústna zo SJ, AJ a odbornej zložky - ekonomika, účtovníctvo, ... a v júni sú to dvoje prijímačky na strednú! Namiesto toho, aby som niečo užitočné šla robiť tu sedím, čítam všetky blogy, pozerám videá na youtube a rozmýšľam ako to všetko odložiť a začať až neskôr :D

    ReplyDelete
  7. Vaci tenhle rok je pro nás maturanty těžký, vím že je to nápor jen časový, ale najednou se i máme rozhodnout o naší budoucnosti. Chci ti jen vyjádřit podporu, že to dáš, za pár týdnů si budeš moc říkat že si to nevzdala a udělala si pro to vše! Z tvých článků mám pocit že musíš být hodně cílevědomá, takže to co si umaneš, to dokážeš! :)
    Klára

    ReplyDelete
  8. Motivace je důležitá ať říká kdo chce co chce :) Bez ní by to nešlo.
    Fit Maddie

    ReplyDelete
  9. článok, je super, fakt :) treba vedieť v sebe nájsť tú motiváciu a chtíč dokázať veci, a hold, niekedy sa treba k tomu riadne dokopať, ale vždy to stojí za to, to si potrebuje každý uvedomiť :) a takisto aj to, že pokiaľ sa jeden deň na všetko vykašleme a tú buchtu si dáme aj bez cvičenia predtým, všetko bude úplne v pohode :)))

    ReplyDelete
  10. Letos mě čekají přijímačky,takže motivace je pro mě opravdu důležitá.Jinak super článek :)
    http://life-of-pandas.blogspot.cz/

    ReplyDelete
  11. hezký článek! Já v tom tedy myšlenku vidím :D Zrovna včera jsem si přišla hrozně demotivovaná, ale dnes je to už mnohem lepší! Nějak mi došlo, že nemusím přece dělat kdo ví co, stačí když budu dál dělat, co mě baví :)

    ReplyDelete
  12. Ahojky, nějakou dobu už tvůj blog čtu a tvé články mám moc ráda :) Vždy mě nějak nakopnou, namotivují, dají inspiraci. Komentáře nepíšu, ale vím že je to škoda, autor pak neví že nějakým způsobem pomohl, takže k tomuto článku prostě napsat musím! :) Zrovna jsem totiž právě v takové demotivované situaci a moc nevím jak dál.. vždy jsem byla antitalent na sport. Už je mi 20 a teprve tak před 2 roky jsem se rozhodla s tím něco udělat. Začala jsem jinak jíst a pomalu cvičit dokonce běhat. Cvičení doma a běh mě fakt začalo bavit, zdravé jídlo mi moc chutná. Ale vždy mi to vydrží tak nejvíc 14 dní a pak začnu být unavená, nic se mi nechce, začnu zas až moc jíst sladký a na další týden přestanu cvičit..no a pak mám pocit že jsem všechno podělala a nemá to smysl..pak se zas nakopnu a začnu od znova..ale to už mě nebaví, stojím pořád na jednom místě, žádný pokroky, nic :( už vím, že bych se měla nějlíp dát nějakou střední cestou, prostě pravidelně cvičit, jíst tak akorát a vždy v týdnu si nějakej den udělat volno a dát si na co budu mít prostě chuť. Ale já vždy dělám extrém, buď jenom zdravý, každej den cvičit, nebo naopak se cpát a jen válet...asi bych si to měla nějak rozplánovat a napsat a udělat si v tom jasno.. Kdyby jsi měla pro mě měla ještě nějakou radu, byla bych ti moc vděčná!

    ReplyDelete
    Replies
    1. ahoj! :) moc děkuju za krásný komentář♥ vždycky mě potěší slyšet, že jsem někomu pomohla
      Myslím, že problém bude v tom, že se snažíš všechno změnit moc rychle. Jak řikáš, z extrému do extrému. To není pak divu, že člověk nevydrží, protože pro tělo je to šok. Lepši bude jak řikáš si to trochu rozplánovat a začít postupně :) Třeba z počátku cvičit jen tak 2-3x týdně, nevyřadit úplně všechno nezdravé jídlo ,které máš ráda, ale jenom ho omezit a uvidíš, že to postupně pujde samo :)

      Delete