Tuesday, November 1, 2016

Cheesecake se slaným karamelem

 Karamel je jedna z věcí, ke které mám zkrátka respekt. Stejně jako k makronkám a želatině, kdy vždycky jen doufám, že to vyjde tak, jak má. Strach se má ale překonávat a tak jsem se na babiččiny narozeniny rozhodla zkusit karamel naslano. Slaný karamel je teď totiž děsně moderní. A cheesecake snad ještě víc! Teda cheesecake. Ten pravý cheesecake oc má právo si tak říkat jsem asi nepekla nikdy. Protože philadelphia není zrovna levná sranda a takové mascarpone je snad i lepší! No a sušenky mi na spodu cheesecake většinou ani moc nechutnají a těžko se s nima pracuje. No a povedlo se! To, že chutnal se potvrdilo tím, že se snědl skoro na posezení a to už předtím osazenostvo spořádalo 2 kachny se zelím. Za mě jeden z vrcholů mého dortového umění. Ikdyž to vlastně až takový dort není. Ale zkuste ho.. fakt, je lepší než vypadá!

Saturday, October 22, 2016

Na skok v Amsterdamu


Amsterdam byl už dlouho na seznamu míst, kam jsem se chtěla za každou cenu podívat. Vlastně jsem k tomu ani neměla konkrétní důvod, jen mi to místo bylo tak nějak sympatické už od pohledu. Ještě aby ne. Nejútelnější domky, kola, kanály a kytky kam se člověk podívá. A pak přišlo období hledání běžeckých závdů po celém světě a Amsterdam se ukázal jako jeden z mála půlmaratonů, co se běhá na podzim. Původně už myšlenka padla loni, ale vzhledem k prváku na medícině a nejistotu co se bude dít nápad vyšuměl stejně rychle jako začal. S kamarádkou jsme měly v plánu Amsterdam tohle léto tak jako tak a spojení s půlmaratonem tomu dodávalo správný pocit dobrodružství. A dobrodružství to bylo. Cesta ze závodu rovnou na letiště, zpocená, bez peněz, se strachem, že mi uletí letadlo a následný běh na vlak a chvilky deprese tomu všemu dodalo pořádnou dávku adrenalinu. Do Amsterdamu jsme jely u žve čtvrtek večer a měly tak 2 dny na to prohlédnou město. Neměly jsme žádný plán a doslova jsem ty 2 dny bloudily městem, což bylo asi to nejlepší. Amsterdam totiž nemá tolik konrkténích památek a pokud nepočítám galerie tak asi neexistuje žádný "cíl cesty". Na každém rohu navíc byla jedna neodolatelná kavárna za druhou, takže naše cesty byly v podstatě od jídla k jídlo, od kafe ke kafi. Půlmaraton se běžel v neděli v půl druhé, počasí bylo asi nejlepší, co mohlo být a bylo to jedním slovem parádní! První polovina se běžela sice ne tolik srdce-zahřívající oblastí, ta druhá to ale vynahradila se vším všudy a závěr ve Vondelparku byl ze všeho nejlepší.

Tuesday, September 27, 2016

Trochu jiná čočka s vajíčkem

Nikdy jsem moc nepochopila povyk kolem školních jídelen. Možná jsem měla jenom štěstí, ale u nás vždycky vařili dobře. Na gymplu se staly obědy dokonce takovou menší kulturní záležitostí a 10ti minutový oběd v pauze mezi hodnami byl doslova highlight dne! Jsou jídla na která s láskou vzpomínám, jídla na které jsem radši rychle zapomněla hned jak jsem je ochutnala a pak jídla, která si vařím dodnes. Třeba čočku s vajíčkem. A nejen na Nový rok! Jedno z nejlehčích jídel, obzvlášt když doma nic nemáte. Protože čočka, vajíčko a cibule se většinou někde najde. Ale když nahradíte obyčejnou čočku tou červenou, vajíčko uděláte na pánvičce a cibuli zkaramelizujete na balsamiku, tak čočkou s vajíčkem ani náročnější strávník nepohrdne!